Pneuven Relax umožňuje příjemnou a efektivní přístrojovou lymfodrenáž pomocí tlakových vln. Je to velmi efektivní způsob k postupnému odvodu nadbytečných tekutin v krevních a lymfatických cévách a zplodin látkové výměny. Pneuven prokrvuje, a tak napomáhá k optimálnímu zásobování živinami a kyslíkem. Odstraňování odpadních a toxických látek napomáhá regeneraci a detoxikaci organismu. Může se provádět po celém těle, nejčastěji se však zaměřuje na dolní končetiny.
Přístrojové lymfatické masáže velice efektivně zbavují všech otoků, úspěšně bojují s křečovými žílami, odvodňují a zastavují patologické ukládání tuků. Kromě toho jsou velice žádané z kosmetických hledisek, kdy zastavují předčasné stárnutí kůže a zlepšují stav pokožky, zejména v případě celulitidy. Protože se v trávicím traktu nachází také poměrně hustá síť lymfatických cév, podporují přístrojové lymfatické masáže i zažívání. Přístrojové lymfatické masáže jsou díky tlaku velice příjemné a osvěžující. Jejich frekvence závisí na typu a hloubce postižení partií nefunkčností lymfatického systému.
Jedná se o lymfodrenážní přístroj fungující na principu tlakových vln, proto se tato procedura označuje odborně presoterapie. Přístroj a k němu napojený návlek provádí drenáž dolních končetin, boků, zadečku a pasu. Speciální kalhotový návlek je rozdělen na jednotlivé komory, do kterých je vháněn vzduch. Komory se nafukují a vytlačují lymfu a krev z periferie do centra. Drenáž tak probíhá tlakovou vlnou, tlak je zaměřen na podkoží a je příjemný. Dochází k aktivaci lymfatických cév a zlepšuje se odtok toxických látek zadržených v těle. Je důležitou součástí rekonvalescence po liposukci stehen, břicha, boků, přispívá k estetickému a mladšímu vzhledu kůže.
Přístroj má použití pro presoterapii a rehabilitaci a to zejména při těchto indikacích :
- otoky na podkladě vrozeného nebo získaného postižení mízního systému ( primární a sekundární lymfedém)
- otoky při onkologických indikacích ) po ablaci, resekci uzlin, po radioterapii)
- chronická žilní nedostatečnost
- bolesti cévního původu ( ateroskleróza tepen, zánět žil, žilní trombóza, křečové žíly, blokáda mízního řečiště)
- prevence hlubokého zánětu žil (před a po operacích)
- terapie bércových vředů
- rehabilitace posttrombotického postižení
- poruchy prokrvení ( Raynaudova nemoc, akrocyanóza)
- diabetická neuropatie a angiopatie
- otoky dolních končetin způsobené funkčním opotřebováním kloubů ( artróza)
- rehabilitace po extrémním svalovém zatížení končetin
Kontraindikace
- nedoléčené nebo recidivující maligní onemocnění
- akutní bakteriální nebo virové onemocnění
- otoky způsobené onemocněním ledvin, jater
- akutní žilní onemocnění, tromboflebidita
- nestabilizované bronchiální astma a chronická bronchitida
- ischemická choroba srdeční a jiné těžké srdeční onemocnění
- nestabilizovaný vysoký krevní tlak (hypertenze)
- hypotonie
- cévní mozková příhoda
- zvýšená funkce štítné žlázy (hyperthyreosa)
- epilepsie
- nediagnostikované břišní obtíže
- akutní neuropatie a plexopatie
- akutní plicní edém
- těhotenství
- alergické a edematozní onemocnění
- akutní trauma a záněty kůže a měkkých tkání (např. erysipel)
- hnisavé kožní rány
- osteosyntéza a kloubní náhrady v léčené oblasti
Fyziologie lymfatického systému vyplývá z hlavních funkcí lymfatických cév a lymfatických uzlin, které představují dvě složky funkčního celku.
Funkce lymfatických cév:
- vstřebávání makromolekulárních látek, především proteinů, krevních bílkovin a zplodin látkové výměny, ale i buněk, bakterií a pevných částic z tkání a transport do krevního oběhu
- úloha mechanického nárazníku zajišťujícího udržení příslušného tkáňového napětí, především na úrovni krevních kapilár a prelymfatických štěrbin
Funkce lymfatických uzlin:
- působí jako fagocytární filtry zachycující, pohlcující a vstřebávající cizorodé částice (buňky, bakterie a jiné) a zabraňují vniknutí zárodkům nemocí do krevního oběhu
- jsou místem vzniku protilátek a představují tak důležitý imunologický faktor
- tvorba lymfocytů
Lymfa – míza – je tekutina, která tvoří obsah mízních cév
Činnost lymfatického (mízního) systému
Krevní kapiláry neustále propouštějí ve tkáních určité množství krevních tekutin, které nemohou být zpětně resorbovány krevním kapilárním řečištěm. Jejich odvádění z tkání a návrat do krevního oběhu je úkolem mízního systému.
Denně uniká do tkání cca 150-200 g krevních plazmatických bílkovin. Vrácení těchto látek včetně buněčných zplodin, toxinů a nebezpečných organizmů do krevního řečiště obstarává mízní systém. Ten plní též funkci jakéhosi pojistného ventilu, který zabezpečuje transport nejen makromolekulárních látek, ale i tekutin z tkání.
Denně se tvoří cca 2 l mízy, ale její tvorba se může za určitých okolností i výrazně zvýšit. Toto množství tekutiny se nazývá břemenem mízního oběhu. Za fyziologických podmínek je transportní kapacita mízního řečiště mnohonásobně vyšší než je uvedené „břemeno“ a mízní oběh má velkou funkční rezervu.