skip to Main Content
lymfodrenaz 300×300

Pneuven Relax umožňuje příjemnou a efektivní přístrojovou lymfodrenáž pomocí tlakových vln. Je to velmi efektivní způsob k postupnému odvodu nadbytečných tekutin v krevních a lymfatických cévách a zplodin látkové výměny. Pneuven prokrvuje, a tak napomáhá k optimálnímu zásobování živinami a kyslíkem. Odstraňování odpadních a toxických látek napomáhá regeneraci a detoxikaci organismu. Může se provádět po celém těle, nejčastěji se však zaměřuje na dolní končetiny.

Přístrojové lymfatické masáže velice efektivně zbavují všech otoků, úspěšně bojují s křečovými žílami, odvodňují a zastavují patologické ukládání tuků. Kromě toho jsou velice žádané z kosmetických hledisek, kdy zastavují předčasné stárnutí kůže a zlepšují stav pokožky, zejména v případě celulitidy. Protože se v trávicím traktu nachází také poměrně hustá síť lymfatických cév, podporují přístrojové lymfatické masáže i zažívání. Přístrojové lymfatické masáže jsou díky tlaku velice příjemné a osvěžující. Jejich frekvence závisí na typu a hloubce postižení partií nefunkčností lymfatického systému.

Jedná se o lymfodrenážní přístroj fungující na principu tlakových vln, proto se tato procedura označuje odborně presoterapie. Přístroj a k němu napojený návlek provádí drenáž dolních končetin, boků, zadečku a pasu. Speciální kalhotový návlek je rozdělen na jednotlivé komory, do kterých je vháněn vzduch. Komory se nafukují a vytlačují lymfu a krev z periferie do centra. Drenáž tak probíhá tlakovou vlnou, tlak je zaměřen na podkoží a je příjemný. Dochází k aktivaci lymfatických cév a zlepšuje se odtok toxických látek zadržených v těle. Je důležitou součástí rekonvalescence po liposukci stehen, břicha, boků, přispívá k estetickému a mladšímu vzhledu kůže.

Přístroj má použití pro presoterapii a rehabilitaci a to zejména při těchto indikacích :

  • otoky na podkladě vrozeného nebo získaného postižení mízního systému ( primární a sekundární lymfedém)
  • otoky při onkologických indikacích ) po ablaci, resekci uzlin, po radioterapii)
  • chronická žilní nedostatečnost
  • bolesti cévního původu ( ateroskleróza tepen, zánět žil, žilní trombóza, křečové žíly, blokáda mízního řečiště)
  • prevence hlubokého zánětu žil (před a po operacích)
  • terapie bércových vředů
  • rehabilitace posttrombotického postižení
  • poruchy prokrvení ( Raynaudova nemoc, akrocyanóza)
  • diabetická neuropatie a angiopatie
  • otoky dolních končetin způsobené funkčním opotřebováním kloubů ( artróza)
  • rehabilitace po extrémním svalovém zatížení končetin

Kontraindikace

  • nedoléčené nebo recidivující maligní onemocnění
  • akutní bakteriální nebo virové onemocnění
  • otoky způsobené onemocněním ledvin, jater
  • akutní žilní onemocnění, tromboflebidita
  • nestabilizované bronchiální astma a chronická bronchitida
  • ischemická choroba srdeční a jiné těžké srdeční onemocnění
  • nestabilizovaný vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • hypotonie
  • cévní mozková příhoda
  • zvýšená funkce štítné žlázy (hyperthyreosa)
  • epilepsie
  • nediagnostikované břišní obtíže
  • akutní neuropatie a plexopatie
  • akutní plicní edém
  • těhotenství
  • alergické a edematozní onemocnění
  • akutní trauma a záněty kůže a měkkých tkání (např. erysipel)
  • hnisavé kožní rány
  • osteosyntéza a kloubní náhrady v léčené oblasti

Fyziologie lymfatického systému vyplývá z hlavních funkcí lymfatických cév a lymfatických uzlin, které představují dvě složky funkčního celku.

Funkce lymfatických cév:

  • vstřebávání makromolekulárních látek, především proteinů, krevních bílkovin a zplodin látkové výměny, ale i buněk, bakterií a pevných částic z tkání a transport do krevního oběhu
  • úloha mechanického nárazníku zajišťujícího udržení příslušného tkáňového napětí, především na úrovni krevních kapilár a prelymfatických štěrbin

Funkce lymfatických uzlin:

  • působí jako fagocytární filtry zachycující, pohlcující a vstřebávající cizorodé částice (buňky, bakterie a jiné) a zabraňují vniknutí zárodkům nemocí do krevního oběhu
  • jsou místem vzniku protilátek a představují tak důležitý imunologický faktor
  • tvorba lymfocytů

Lymfa – míza – je tekutina, která tvoří obsah mízních cév

Činnost lymfatického (mízního) systému
Krevní kapiláry neustále propouštějí ve tkáních určité množství krevních tekutin, které nemohou být zpětně resorbovány krevním kapilárním řečištěm. Jejich odvádění z tkání a návrat do krevního oběhu je úkolem mízního systému.

Denně uniká do tkání cca 150-200 g krevních plazmatických bílkovin. Vrácení těchto látek včetně buněčných zplodin, toxinů a nebezpečných organizmů do krevního řečiště obstarává mízní systém. Ten plní též funkci jakéhosi pojistného ventilu, který zabezpečuje transport nejen makromolekulárních látek, ale i tekutin z tkání.

Denně se tvoří cca 2 l mízy, ale její tvorba se může za určitých okolností i výrazně zvýšit. Toto množství tekutiny se nazývá břemenem mízního oběhu. Za fyziologických podmínek je transportní kapacita mízního řečiště mnohonásobně vyšší než je uvedené „břemeno“ a mízní oběh má velkou funkční rezervu.

Dojde-li při normálním břemeni mízního oběhu z nějakého důvodu ke snížení transportní kapacity do té míry, že se vyčerpá funkční rezerva a břemeno převýší transportní kapacitu, dochází k hromadění makromolekulárních látek a jimi osmoticky poutané vody ve tkáních. Vzniká otok – lymfedém. Edémy se vyskytují častěji než se předpokládá, až 50% světové populace má čas od času nějakou formu vysokoproteinového otoku.
Back To Top
Close search
Search